Krajina

Krajina – soubor přírodních a kulturních prvků na určitém území s charakteristickou scenérií.

Složky krajiny: reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk.

Přírodní krajina - území nedotčené lidskou činností. Méně na Zemi.

Kulturní krajina – původně přírodní krajina přetvořená člověkem. Na Zemi převažuje.

Příklady přírodní krajiny: v pouštích, bažinách, deštných pralesích, vysokohorských a polárních oblastech.

Příklady kulturní krajiny: lesy, plantáže, pole, louky, sady, vinice, terasy, těžená ložiska nerostných surovin, sídla, přehrady, rybníky atd.

Antropogenní (člověkem vytvořené) tvary reliéfu: pískovny, štěrkovny, zatopené lomy, jezera z poddolování, rekultivační jezera, haldy, komunikace, parkovací plochy, mohyly, antropogenní valy, koupaliště, hřiště, sjezdovky, skokanské můstky, parkoviště, hradby, příkopy, okopy, zákopy, krátery, úvozy, dopravní náspy, skládky, odpadkové pahorky, sídelní terasy, sídelní plošiny, palvební kanály, hráze vodních děl, zemědělské haldy a valy, pinky (sníženiny z poddolování), sejpy (pahorky z rýžování), štěrkovny, pískovny, hliniště (sníženiny z těžby zeminy), kamenolomy, hlubinné a povrchové doly …

Městský tepelný ostrov – vyšší teplota než okolní krajina. Vliv na člověka i biotu.